U moře sedí Černohorec. Sedí, sedí, kouká do moře. Přijde k němu cizí člověk a povídá:
"Člověče, když tady tak sedíš, proč tam aspoň nehodíš prut?"
"Proč?"
"No, chytneš rybu, ne?"
"Proč?"
"No, můžeš ji prodat na trhu."
"Proč?"
"Protože si pak můžeš koupit dva pruty."
"Proč?"
"No, protože na ně chytíš víc ryb, které můžeš prodat na trhu."
"Proč?"
"Protože pak si za víc ryb můžeš koupit bárku a síť."
"Proč?"
"Protože si vyděláš na motorovej člun, budeš si moct najmout lidi, kteří za tebe budou lovit ryby a ty můžes sedět a čumět do moře."
"No a co myslíš, že právě dělám...?"
"Pane vrchní, dal bych si to, co má ta paní u támhletoho stolu." Vrchní se po chvíli vrátí: "Promiňte pane, ale budete si muset objednat něco jiného, ta paní to chce sníst celé sama."
Napis nad pisoárom na mužskom WC:
"Nenamýšľaj si a prístup bližšie."
John OReilly podvihol krígeľ piva a prehlásil: ""Na to, aby som strávil zvyšok života medzi nohami svojej ženy!"" A toto mu vyhralo súťaž o najlepší vinš v krčme. Keď sa vrátil domov, pochválil sa manželke Mary:
- Vyhral som súťaž o najlepší vinš večera.
Mary:
- Áno? A čímže si to vyhral, čo si povedal?
- Aby som strávil zvyšok života sediac v kostole vedľa mojej ženy!
- No tak to je veľmi pekné, John.
Nasledujúci deň, keď stretla na rohu Johnovych kámošov, jeden z nich s úškľabkom zvolal:
- Mary, John vyhral včera súťaž o najlepší vinš o tebe.
Mary:
- O áno , povedal mi to a trochu som aj bola prekvapená. Viete, on tam bol iba dvakrát za posledné štyri roky. Raz tam zaspal, a druhý krát som ho musela ťahať za uši, aby som ho tam dostala.
- Haló.
- Prepáčte, je to číslo deväť, tri, štyri, tri, sedem, sedem, osem, päť, štyri?
- Nie, áno, nie, áno, áno, nie, nie, áno, nie.
